Synagoga Turnov

 

V roce 1943 byl transportován do Osvětimi, kde jako mladý silný muž byl přidělen do lazaretu. Od lékaře získal vodové barvy a přes velké nebezpečí v malování pokračoval. V Osvětimi jeho pouť neskončila: rok před koncem války byl převezen do pracovního tábora Schwarzheide u Drážďan. Přes náročné dvanáctihodinové směny stále kreslil. Pár obrázků se mu podařilo propašovat za dráty tábora, většinu ale zničil ze strachu z odhalení a trestu. Na konci války byl zařazen do pochodu smrti. Z tisíce vězňů přežilo 175, mezi nimi i Kantor. Ve sběrném táboře pro osvobozené vězně v Deggendorfu v Bavorsku vyvolával své obrázky z paměti a znovu je maloval a kreslil. Vznikla tak kolekce jedinečných 127 kreseb zachycujících atmosféru uvnitř táborů. Později řekl: „Moje zanícení kreslit pocházelo z hlubokého pudu sebezáchovy a nepochybně mi pomohlo popírat nepředstavitelné hrůzy té doby.“ Kantor odešel do USA, kde se usadil, oženil a narodili se mu syn a dcera. Pracoval nejprve jako hudebník v armádní kapele, později jako reklamní grafik. Soubor jeho kreseb vyšel poprvé knižně roku 1971 v USA, později byl vydán i ve Velké Británii a  v  Německu. V Česku vyšel poprvé roku 2007 v knize „Svědectví“ s výkladem Kantorova spoluvězně, historika Pavla Olivy. Kantor zemřel v USA roku 2003. Výstava, kterou nám laskavě zapůjčil Památník Terezín, připomíná jeho život a tvorbu v temných dnech Evropy. 

Terezie Dubinová

Foto : "Historik Pavel Oliva, Kantorův spoluvězeň a autor komentáře ke knize "Svědectví". Zdroj: Paměť národa." www.pametnaroda.cz