Synagoga Turnov

 Sefardští Židé jsou zajímavou etnicko-nábožensko-kulturní skupinou uvnitř světové židovské populace. Jejich název je odvozen od hebrejského názvu pro starověké „Španělsko“ – „Sfarad“. Židé – Judejci z království Izraele – se na Pyrenejském poloostrově usazovali už od přelomu tisíciletí. Po dobytí poloostrova arabskými muslimskými vládci v 8. století se společně s ariánskými křesťany stali tolerovanou menšinou. V dnešní době multikulturní skepse je dobré si připomenout, že středověký chalífát na Pyrenejském poloostrově byl od 8. do 12. století nejvyspělejší evropskou kulturou své doby právě díky dobrým vzájemným vztahům a spolupráci muslimské, židovské a křesťanské (nekatolické) populace. Úroveň vědy, překladatelství, umění a politiky byla neuvěřitelně  vyspělá a prakticky připravila rozmach  evropského myšlení za renesance.

Panu Ladislavu Horkému ze skupiny Čabraka jsme položili zvídavé otázky: 

Čím vás hudba španělských Židů upoutala natolik, že jste ji zařadili na svůj repertoár?
Hudba španělských Židů je bezpochyby lákavá a atraktivní. Snad každého citlivého a otevřeného posluchače zaujmou Orientem načichlé melodie. Je ale zajímavé, že čím více se sefardskou hudbou zabýváte jako hudebník, tím více možností interpretace vám skýtá. Z muzikantského hlediska je nesmírně pružná, snese všemožné přístupy od moderních, kdy je základní melodická linka "evropsky" harmonizována, ať už jednoduchým způsobem "folkařským", nebo třeba rafinovaně jazzovým, až po původní, heterofonní způsob interpretace, kdy jeden nebo více nástrojů doprovází zpěv a specifickým způsobem ho zdobí. My preferujeme především tento druhý způsob, který je podstatou orientální hudby odpradávna až dodnes. V našem programu ale nechybí ani pár skladeb pojatých tím prvním způsobem, jsou to písně, které jako by si o to říkaly.

Jak dlouho ji hrajete?
Se sefardskou hudbou jsme posluchačsky v kontaktu už nejméně dvě desetiletí, první skladby jsme začali do repertoáru zařazovat asi před deseti lety, ucelený program sestavený ze sefardských písní jsme sestavili před dvěma roky. Už dlouho předtím jsme se ale jako muzikanti zabývali středověkou hudbou, jejíž jeden segment je interpretačně velmi blízko heterofonnímu pojetí hudby sefardské. Kdysi jsme používali moderní nástroje, postupně se však náš pohled na interpretaci proměňoval a vedl ke snaze o pojetí co nejbližší autentickému zvuku a podání. Nyní využíváme řadu blízkovýchodních hudebních nástrojů (loutna oud, santur, darbuka) a kombinujeme je s nástroji středověkými (rebek, viola d'arco apod.) a také s těmi, které procházejí staletími (harfa, etnické a dobové bicí nástroje, kytary historické i moderní).

Je pro vás jako hudebníky něčím specifická?

Hudebníkům, tedy alespoň nám ze střední Evropy, nabízí oproti tuzemské hudbě zcela jiné vyjadřovací možnosti a velkou svobodu. S kolegy se zabýváme také tzv. starou hudbou (středověkou, renesanční a barokní). Také v ní hledáme především svobodné hudební vyjádření, ale hudba Sefardů toto nabízí určitě v největší míře. Významný je pro nás ale také sociálně-historický aspekt Židů jako komunity na Iberském poloostrově, ať už v době nadvlády křesťanů, nebo muslimů. A to, jakým způsobem si jejich hudba dokázala po celá staletí udržet původní atributy (hudební i jazykové) a zároveň vstřebat vlivy zemí, kudy sefardští Židé procházeli a kde se usadili, je úžasné a inspirující. A je fascinující, jak živá a současná je tato hudba i dnes.

Děkujeme! A na milé návštěvníky se těšíme na prvním koncertu letošní sezony!

Terezie Dubinová

Turnovské památky a cestovní ruch