Mezi světovými válkami žilo v Českých zemích více než sto tisíc Židů, sdružených do stovek židovských obcí. Do dnešních dní se z toho dochovaly jenom zlomky. Mezi takové zlomky patří i svitky tóry po zaniklých židovských obcích, včetně té turnovské, na které naštěstí nepadá prach v depositářích, ale které stále slouží svému účelu. A to dokonce v mnoha různých koutech světa.
V Čechách a na Moravě se v meziválečném období nacházelo nejméně 350 synagog, ale během období nacistické okupace jich bylo více než šedesát zničeno. Turnovská synagoga je jedinou synagogou v Libereckém kraji, která přečkala do dnešních dnů. Podle sčítání lidu z roku 1930 bylo v Čechách a na Moravě 117 551 Židů (356 830 v celém Československu). Do roku 1943 stihlo asi 26 000 Židů emigrovat, 82 309 Židů bylo deportováno do Terezína a do dalších táborů, z nichž 71 000 bylo zavražděno. Dalších 7 000 Židů bylo zabito ještě před deportací. Dnes je počet obyvatel České republiky deset milionů, ale pouze zhruba 4 000 z nich jsou Židé.
Po skončení druhé světové války se na území Čech a Moravy podařilo obnovit zhruba padesát židovských obcí, které z nacisty zabaveného majetku dostaly zpět liturgické předměty, ale ne vždy šlo o vlastní předměty původní komunity. Po pouhých třech letech svobody došlo v únoru 1948 ke komunistickému převratu. Židovské obce tak musely opět čelit restrikcím, mnoho synagog bylo uzavřeno a jejich majetek přešel do tehdy čerstvě znovuzřízeného pražského Židovského muzea. Asi 1 800 svitků Tóry bylo převezeno do zavlhlého skladiště v Michli, v které byla přeměněna poškozená synagoga z 16. století.
V roce 1963 společnost Artia, zřízená československou komunistickou vládou, oslovila Erika Estoricka, obchodníka s uměním. Ten často navštěvoval Prahu a zakupoval obrazy pro svoji Grosvenor Gallery v Londýně. Zeptali se ho, zda by neměl zájem o koupi několika svitků Tóry.
Záležitost se dostala k Haroldu Reinhartovi, rabínovi Westminsterské synagogy a následně byl pověřen Chimen Abramsky, profesor hebrejštiny a židovských studií na University College v Londýně, aby prozkoumal svitky v Praze a podal zprávu o jejich pravosti a stavu. Nakonec bylo rozhodnuto o nákupu 1 564 svitků, které v únoru 1964 dorazily do Londýna.
Po několik měsíců tým sofrimů (písařů) zkoumal svitky, aby určil ty, které byly košer a mohly být opraveny nebo restaurovány, a na ty které byly v tak špatném stavu, že mohly být pouze zařazeny do archivu památníku.
Byla založena charitativní společnost Memorial Scrolls Trust (MST, Společnost paměti svitků) a svitky byly přiděleny komunitám a organizacím po celém světě. Svitky se nikdy neprodávají ani nedarují, ale přidělují se jako zápůjčka. Svitky Tóry, pocházející původně z českých zemí, se v současnosti nacházejí v držení řady židovských obcí v Evropě, severní i jižní Americe, v Austrálii nebo na Novém Zélandu.
České svitky jsou přetrvávajícími tichými svědky. Představují nejen ztracená společenství Čech a Moravy, ale i všechny, kteří zahynuli během holokaustu. MST povzbuzuje jejich nynější držitele, aby svitky používali pro duchovní činnost a slavnostní obřady.
V úterý 9. 4. byla naše Synagoga Turnov poctěna návštěvou z Ameriky. Sheila a Herbert Pallayovi cestují po městech, z nichž pocházejí svitky Tóry, nyní používané židovskými obcemi po celém světě. Fotograficky zaznamenávají památky židovského osídlení a působení, které ve městech zůstaly, aby se tyto fotografie následně staly součástí MST projektu „Czech Torah Webpage“.
Tento projekt si klade za cíl identifikovat všechny tóry, o které se MST stará a které zapůjčuje židovským obcím, a ke každé dodat informace o původní židovské komunitě, z které pocházejí. Rovněž židovské obce, které tyto české tóry v současnosti používají, by na svých stránkách měli mít informace o jejím českém původu.
Turnovská Tóra se od roku 1987 nachází v držení Temple Adath Israel (Lexington, Kentucky, USA). Na svých stránkách jmenovitě uvádějí, že mají tóru původně z Turnova. Turnovská tóra je používána, čte se z ní při slavnostních příležitostech, jako například bar micva a bat micva (uvádění mladých členů komunity mezi dospělé).
Projekt byl spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Nisa - Nysa.