Svátech Pesach patří k nejvýznamnějším svátkům židovského kalendáře, který má být připomínkou odchodu Israelitů z Egypta. Je slaven zhruba ve stejnou dobu jako velikonoce. Což ostatně není náhodné, poněvadž velikonoce připomínají události ze života Ježíše z Nazaretu, které se odehrály právě během svátku Pesach. I přes toto jejich pojítko se ale ne vždy Velikonoce slaví ve stejných dnech jako Pesach. Na letošní rok připadá období svátku Pesach na období od západu slunce 8. dubna až do soumraku 16. dubna, tedy shodně s Velikonocemi.
Svátek pesach se má podle Bible slavit na jaře po úplňku. V upomínku na chléb zvaný „maca“ (v jidiš „maces“), který při útěku Izraelitů nestačil vykynout, se dodnes z domácností odstraňuje vše, co by mohlo obsahovat kvásek, a po sedm dní trvání svátku (v diaspoře, tj. mimo Izrael, po osm dní) se jedí pouze tyto tenké placky z nekvašeného těsta. Čistí se domácnost, vyváří nádobí. Svátek samotný je zahájen slavnostní večeří zvanou „seder“, při které se sejde celá široká rodina. Zvláštní úlohu při ní hrají děti, které jsou plně zapojeny do zvyklostí připomínajících dávné události. V průběhu večera se čte starověký text zvaný „Hagada“. Je složený z vyprávění, modliteb, požehnání i žalmů. Některé texty jsou zhudebněny, takže je lze zpívat.
Slavnostní jídlo se skládá ze symbolických potravin, např. hořkých bylin (hořký osud otroků) namáčených ve slané vodě (slzy), vejce či jehněčí maso s kostí (beránek jako oběť Bohu v pouštní stanové svatyni, později v jeruzalémském chrámu). Zvláštní úlohu hrají čtyři poháry vína, které jsou postupně vypity. Nezapomíná se ani na tajemného hosta, proroka Eliáše, který se má zúčastnit sederu v každé židovské domácnosti: je pro něho připraven zvláštní pohár vína.
Projekt byl spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Nisa - Nysa.