Synagoga Turnov

Hlavní chanukovou tradicí je rozsvěcování světel na zvláštním osmiramenném svícnu nazývaném chanukija, kdy je každý večer postupně zapáleno o jednu svíci víc, až poslední večer svátku hoří všech osm. Na svícnu je tradičně ještě devátá svíce zvaná šamaš‎‎ (hebrejsky: „sluha“), která je rovněž každý večer zapalována, ale je umístěna na zvláštním místě.

Svátek Chanuka byl zaveden Judou Makabejským a jeho bratry, jako oslava dobytí židovského chrámu v Jeruzalémě z czí nadvlády a jeho opětovné vysvěcení roku 165. př.n.l. Juda nařídil vyčistit Chrám a postavit v něm nový oltář. Podle Talmudu byl potřeba olivový olej pro chrámovou menoru, která se měla zažehnout, aby hořela po celou noc každý den. Židé však nalezli pouze jedinou konvičku s posvátným olejem, v níž bylo právě tolik oleje, že by vystačil na jediný den. Avšak stal se zázrak a menora hořela po osm dní, což byla doba, během níž byl připraven nový olej. Jako připomínka tohoto zázraku byl židovskými mudrci ustanoven tento osmidenní svátek.

Význam chanukových světel není pro „osvětlení uvnitř domu,“ ale spíše pro „osvětlení mimo dům,“ aby kolemjdoucí mohli vidět chanuková světla, a připomněli si tak zázrak tohoto svátku. Z toho důvodu se chanukije umísťují na dobře viditelné místo, zpravidla k hlavnímu oknu nebo poblíž dveří vedoucích do ulice.