Dne 11. 5. 2017 byla vernisáží zahájena výstava zapůjčená z Ústavu pro studium totalitních režimů „Židé v gulagu – Českoslovenští Židé v sovětských pracovních táborech v období II. světové války“. Úvodní slovo přednesla a výstavou návštěvníky provedla Terezie Dubinová, PhD. Vernisáž byla zakončena úryvkem z knihy Timothy Snydera „Politika života a smrti“: „Politickým systémům Sovětského svazu a nacistického Německa se podařilo z lidí udělat čísla a nám se zatím o mnoho hůře daří z nich opět dělat lidi. Toto je pro mě úlohou dějepisectví. Mělo by se pokoušet z čísel opět dělat lidi. V tomto smyslu bych chtěl uvést jména lidí, jež jsem zmínil na začátku (studie), i když přirozeně všech 14 milionů lidí, kteří byli zavražděni, mělo jméno. Ukrajinec, jenž si vykopal vlastní hrob (a umíral hladem v hladomoru vyvolaném Sověty), se jmenoval Petro Veldij. Polák, který si vedl deník (a byl zastřelen sovětskou NKVD u Katyně) , se jmenoval Adam Solski. A mladá židovská žena, která pár hodin před svým zastřelením (nacistickými oddíly) vyryla do zdi synagogy vzkaz své matce, se jmenovala Dobcia Kagan.“
Výstavu je možné shlédnout do konce června. I když téma výstavy není radostné, je potřeba si historii připomínat, abychom nezapomněli.
Projekt byl spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Nisa - Nysa.